Proč by měl přípravek na čištění pleti řešit desítky kosmetických problémů? Na příkladu De’ Jeunee Foam Soap vysvětlujeme, jak fungují moderní tenzidy, proč se do čisticích přípravků přidávají inulin, aloe vera a beta-glukan a co znamená opravdu promyšlené každodenní čištění pleti.

Proč dobrý čisticí přípravek nemusí řešit desítky kosmetických problémů – a co se ve skutečnosti skrývá za moderní pěnou na mytí obličeje.

Proč je čištění pleti tak složité?

Zkuste si dnes vybrat přípravek na čištění pleti. I v menším obchodě s kosmetikou narazíte na širokou nabídku specializovaných produktů: pro mastnou a suchou pleť, proti nedokonalostem, na hydrataci, rozjasnění, obnovu nebo péči proti známkám stárnutí. V profesionální kosmetice je výběr ještě širší. Čisticí přípravek bývá prvním krokem ucelené péče, v níž má každý produkt vlastní funkci a doplňuje ostatní.

Takový přístup má své opodstatnění. Například v profesionálních řadách HL a Genosys se čištění často chápe jako součást péče zaměřené na určitý typ pleti nebo konkrétní kosmetickou potřebu. Při pohledu na všechnu tu rozmanitost se ale nabízí otázka: musí i obyčejné každodenní mytí obličeje sledovat nějaký další cíl?

Čištění má přece svůj vlastní, jasně vymezený úkol. Během dne se na povrchu pleti hromadí přebytečný kožní maz, pot, prach, zbytky kosmetiky a další nečistoty. Potřebujeme je pravidelně odstraňovat, ideálně tak, aby samotné mytí nevyvolávalo suchost, pnutí ani podráždění.

Na první pohled nic složitého: voda, trochu čisticího přípravku a pár minut před zrcadlem. Z hlediska kosmetické chemie ale jde o poměrně citlivou rovnováhu. Látky, které pomáhají odstranit nečistoty, mohou zároveň interagovat s přirozenými složkami ochranné vrstvy kůže. U dobrého čisticího přípravku proto záleží nejen na tom, co z pleti odstraní, ale také na tom, jak se jeho složky chovají vůči pokožce samotné.

Právě tato myšlenka stojí za naší novou čisticí pěnou De’ Jeunee Foam Soap. Jejím cílem je jednoduché každodenní čištění, které není nutné spojovat s jedním konkrétním kosmetickým problémem. Samotná receptura přitom zdaleka není jednoduchá: kombinuje několik skupin povrchově aktivních látek, hydratační a lipidové složky, inulin s prebiotickými vlastnostmi i další zajímavé ingredience moderní kosmetické chemie.

Abychom pochopili, proč je v běžné čisticí pěně tolik různých látek, podívejme se nejprve na to, co se při mytí vlastně děje.

Co se při mytí obličeje skutečně děje?

Mnohé nečistoty, které potřebujeme z pleti odstranit, mají mastný charakter nebo se mísí s kožním mazem. Samotná voda si s nimi příliš neporadí. Stačí si vybavit, jak obtížné je umýt mastné nádobí bez mycího prostředku. Důvod je jednoduchý: voda a tuk se vzájemně špatně mísí.

Právě tady přicházejí ke slovu povrchově aktivní látky neboli tenzidy. Jejich molekuly mají zvláštní stavbu: jedna část dobře interaguje s vodou, zatímco druhá má afinitu k tukům. Díky tomu tenzidy pomáhají vodě dostat se do kontaktu s mastnými nečistotami, uvolnit je z povrchu pleti a při oplachování je odplavit.

Ve vodném roztoku řada tenzidů vytváří micely – drobná seskupení molekul, v nichž části odpuzující vodu směřují dovnitř a části, které s vodou interagují, ven. Takové uspořádání pomáhá udržet některé špatně rozpustné látky ve vodném prostředí. Čištění ovšem není jen otázkou micel: důležitou roli hraje také smáčení povrchu a přímá interakce molekul tenzidů s nečistotami.

A právě zde vzniká hlavní problém. Na pleti se nenachází jen to, co chceme smýt. Jsou na ní také vlastní lipidy, které v rohové vrstvě kůže tvoří důležitou součást ochranné bariéry. Některé mycí látky mohou působit i na tyto lipidy a na bílkovinné struktury kůže. Při příliš intenzivním čištění se proto může objevit dobře známý pocit pnutí, suchosti nebo podráždění.

Dobrý čisticí přípravek by se tedy neměl snažit odstranit všechno, co dokáže rozpustit. Jeho úkolem je pleť dostatečně očistit a současně hledat rozumnou rovnováhu mezi účinností a snášenlivostí. Jednou z cest k této rovnováze je vhodná kombinace různých typů tenzidů.

Proč jedna čisticí pěna obsahuje několik různých tenzidů?

Při pohledu na složení moderního čisticího přípravku můžeme najít hned několik povrchově aktivních látek s komplikovanými chemickými názvy. Nabízí se přirozená otázka: proč jich potřebujeme tolik, když mají všechny vlastně čistit?

Tenzidy se totiž liší svými vlastnostmi. Některé dobře vytvářejí pěnu, jiné pomáhají rozptýlit složky rozpustné v tucích a další jsou zajímavé z hlediska snášenlivosti pokožkou. Kombinací látek z různých skupin lze přesněji upravovat vlastnosti celé mycí soustavy a hledat potřebný poměr mezi čisticí účinností a šetrností.

Amfoterní tenzid – Cocamidopropyl Betaine. Patří mezi důležité složky čisticí soustavy. Díky vlastnostem elektrického náboje svých molekul se dobře kombinuje s jinými typy tenzidů, podílí se na odstraňování nečistot a napomáhá tvorbě stabilní pěny. Jeho přínos spočívá především ve spolupráci s dalšími mycími látkami a ve vlivu na vlastnosti jejich směsi.

Neiontové tenzidy – Decyl Glucoside, Caprylyl/Capryl Glucoside a Coco-Glucoside. Tyto látky patří mezi glukosidy vyráběné z cukrů a mastných alkoholů. Dobře se kombinují s dalšími ingrediencemi a plní různé funkce: podílejí se na čištění, pěnivosti i rozptýlení hůře rozpustných složek. Například Caprylyl/Capryl Glucoside se často používá také jako solubilizátor, zatímco Coco-Glucoside je zajímavý svou kompatibilitou s lipidovými přísadami. Rostlinný původ vstupních surovin přitom automaticky neznamená, že jsou všechny glukosidy šetrnější – rozhodující je výsledná receptura.

Aminokyselinové aniontové tenzidy – Disodium Cocoyl Glutamate a Sodium Cocoyl Glutamate. Jde o zvlášť zajímavou část složení. Tyto látky vznikají z derivátů kyseliny glutamové a mastných kyselin. Aminokyselinové tenzidy se používají v moderních přípravcích pro šetrné čištění, protože umožňují spojit dobré mycí vlastnosti s příznivými parametry kožní snášenlivosti. Například Sodium Cocoyl Glutamate dosáhl dobrých výsledků ve srovnávacích studiích, které sledovaly dráždivý potenciál čisticích látek.

Biosurfaktant – Sodium Surfactin. Tento méně obvyklý tenzid představuje biotechnologickou stránku kosmetické chemie. Surfactin patří mezi lipopeptidy a může se získávat fermentací za účasti bakterií Bacillus subtilis. Vyznačuje se vysokou povrchovou aktivitou a i v nízkých koncentracích může plnit emulgační a další technologické funkce. Jeho přítomnost ukazuje, jak rozmanité jsou dnes způsoby získávání povrchově aktivních látek.

Tyto ingredience společně vytvářejí vícesložkovou čisticí soustavu, v níž se vlastnosti jednotlivých tenzidů mohou doplňovat. O kvalitě však nerozhoduje jejich počet, nýbrž koncentrace, vzájemné poměry a společné působení. Právě tak lze vytvářet receptury zaměřené na účinné, ale zároveň komfortní každodenní čištění.

Vyčistit neznamená odmastit

Po dobrém čištění by pleť neměla doslova „vrzat“ čistotou. Přestože si právě takový pocit někdy spojujeme s dokonale umytou pletí, může být známkou nadměrného odmaštění. Spolu s nečistotami se totiž na povrchu kůže nacházejí také její vlastní lipidy, které potřebuje pro normální fungování.

Abychom pochopili proč, představme si nejsvrchnější, rohovou vrstvu kůže jako cihlovou zeď. Kožní buňky tvoří cihly a mezibuněčné lipidy maltu, která celou stavbu drží pohromadě. Právě toto uspořádání pomáhá omezovat ztrátu vody a chrání kůži před vnějšími vlivy. Pokud se jeho celistvost naruší, pokožka ztrácí vodu rychleji a stává se citlivější vůči dráždivým podnětům. Odtud pramení známý pocit suchosti, pnutí a nepohodlí po příliš intenzivním mytí.

Problém spočívá v tom, že tenzidy mohou interagovat nejen s nečistotami a kožním mazem, ale i s lipidy samotné rohové vrstvy a část z nich při čištění odstraňovat. Při tvorbě šetrné mycí receptury je proto důležité nejen zvolit vhodnou kombinaci tenzidů, ale také použít složky, které pomáhají zmírnit nežádoucí důsledky takového působení. Látky vázající vodu souvisejí s hydratací, zatímco speciální lipidové přísady mohou omezovat odmašťující charakter mytí.

Ve složení De’ Jeunee Foam Soap se na těchto úkolech podílí několik ingrediencí s odlišnými funkcemi.

Glyceryl Oleate – lipidová složka, derivát glycerolu a kyseliny olejové. Dokáže se podílet na vytváření tenké lipidové vrstvy na povrchu pokožky. Zajímavé je zejména jeho spojení s již zmíněným Coco-Glucoside: podobné kombinace se v kosmetické technologii používají k ukládání lipidových složek na pokožku během mytí. Tento mechanismus není totéž jako obnova mezibuněčné lipidové bariéry, umožňuje však vytvářet čisticí systémy s méně odmašťujícím působením.

Glycerin řeší jiný problém – související s vodou. Patří mezi humektanty, tedy látky, které dokážou přitahovat a vázat molekuly vody. Glycerol je navíc přirozeně přítomen i v kůži a podílí se na hydrataci její rohové vrstvy. V kosmetice je ceněn také pro vliv na fyzikální vlastnosti pokožky, včetně její pružnosti.

Betain (Betaine) tuto část receptury doplňuje. Chemicky jde o trimethylglycin, organický osmolyt – látku, která pomáhá buňkám regulovat vodní rovnováhu při změnách koncentrace rozpuštěných solí. Díky schopnosti interagovat s vodou se betain používá jako hydratační složka kosmetických přípravků. Osmolyty jsou zajímavé také z pohledu fyziologie epidermální bariéry, i když účinky pozorované v buněčných studiích nelze bez dalšího přenášet na oplachovou kosmetiku.

Panthenol představuje další přístup k péči o kožní bariéru. Jde o provitamin B5, který se v kůži může přeměňovat na kyselinu pantothenovou, důležitou pro řadu buněčných procesů. Panthenol je v kosmetologii dobře známý svými hydratačními vlastnostmi a studie přípravků s jeho obsahem ukazují příznivé účinky na stav rohové vrstvy a bariérovou funkci kůže. Proto jej najdeme nejen v regeneračních krémech, ale také v recepturách pro šetrné čištění.

Lipidové a vodu vázající složky tedy plní odlišné, ale související úkoly. První pomáhají ovlivňovat odmašťující působení mytí, druhé souvisejí s udržením vodní rovnováhy pokožky. Krátký kontakt čisticí pěny s pletí samozřejmě nenahrazuje účinek bezoplachové péče. Smysl těchto ingrediencí tím ale nemizí: důležité není jen to, jak dobře pleť očistíme, ale také v jakém stavu po umytí zůstává.

Pleť není sterilní povrch. Proč čisticí pěna obsahuje inulin?

Když mluvíme o čištění, obvykle přemýšlíme o tom, co potřebujeme z pleti odstranit. Moderní dermatologie však nabízí širší pohled: co je naopak důležité na ní zachovat?

Na zdravé pokožce trvale žijí miliony mikroorganismů – bakterie, houby a další zástupci mikroskopického světa. Společně vytvářejí složitý ekosystém, kterému říkáme kožní mikrobiom. Jeho složení se liší podle místa na těle a ovlivňuje je řada faktorů: vlhkost, tvorba kožního mazu, kyselost povrchu i věk člověka. Mnohé mikroorganismy přitom nejsou pouhými pasivními obyvateli kůže, ale podílejí se na fungování jejích přirozených obranných mechanismů.

Cílem správného čištění proto rozhodně není udělat z pokožky sterilní povrch. Přirozená kožní mikroflóra patří ke zdravému prostředí pokožky a moderní přístup k péči o pleť tuto souvislost stále více zohledňuje.

Prebiotika představují jeden ze zajímavých směrů výzkumu. Na rozdíl od probiotik neobsahují živé mikroorganismy. Jde o látky, které určité mikroorganismy dokážou selektivně využívat, a tím přinášet prospěch hostitelskému organismu. V kosmetice se zkoumá možnost podporovat příznivé vztahy mezi kůží a jejími přirozenými mikrobiálními obyvateli bez přidávání samotných živých mikroorganismů.

Inulin. Tento přírodní rostlinný polysacharid ze skupiny fruktanů je známý svými prebiotickými vlastnostmi. Jeho využití je dobře prozkoumané v oblasti výživy; možnosti jeho působení přímo na kožní mikrobiom jsou nadále předmětem výzkumu. V kosmetice je však inulin zajímavý i tím, že může ovlivňovat vlastnosti samotných čisticích systémů.

Ve studii publikované v časopise Polish Journal of Chemical Technology v roce 2019 vědci přidávali inulin do experimentálních sprchových gelů. Laboratorní testy ukázaly snížení dráždivého potenciálu zkoumaných mycích soustav oproti variantám bez inulinu. Tento výsledek naznačuje jeho možné využití přímo při tvorbě šetrnějších čisticích receptur. Výsledky laboratorního experimentu ovšem nelze automaticky přenášet na každý hotový kosmetický výrobek.

Přítomnost inulinu tak propojuje dvě důležité myšlenky moderního čištění: respekt k přirozenému mikrobiálnímu prostředí kůže a snahu omezovat nežádoucí působení mycích složek. Dobré umytí totiž není jen otázkou odstranění toho, co na pleť nepatří, ale i ohleduplnosti k tomu, co je její přirozenou součástí.

Aloe vera a beta-glukan: s ohledem na citlivou pleť

Při tvorbě univerzálního čisticího přípravku je důležité počítat s tím, že každá pleť reaguje na mytí trochu jinak. Co je naprosto příjemné pro normální pleť, může u citlivé vyvolat suchost nebo pocit pnutí. Proto jsme chtěli čisticí soustavu doplnit o složky, které se v kosmetice využívají pro své hydratační a zklidňující vlastnosti.

Aloe vera (Aloe Barbadensis Leaf Juice). Šťáva z aloe je ve složení hned na druhém místě za vodou a patří mezi jeho charakteristické složky. V kosmetologii se aloe dlouhodobě využívá pro své hydratační, zklidňující a kondicionační vlastnosti. Zvláštní pozornost přitahují polysacharidy obsažené v aloe, včetně acemannanu, které se zkoumají v souvislosti s hydratací pokožky a její reakcí na vnější dráždivé podněty.

V čisticím přípravku má aloe poněkud jinou úlohu než v krému nebo séru. Protože se pěna oplachuje, nejde o intenzivní ani dlouhodobě působící péči. Aloe zde doplňuje celkové zaměření receptury na komfort při čištění. Společně s glycerinem, betainem a panthenolem tvoří skupinu hydratačních a kondicionačních složek.

Beta-glukan (Beta-Glucan) přidává další důležitý rozměr – ohled na citlivou pleť. Jde o přírodní polysacharid známý svými hydratačními a zklidňujícími vlastnostmi. V kosmetologii jsou beta-glukany předmětem zájmu také proto, že mohou interagovat s biologickými mechanismy podílejícími se na zánětlivých reakcích a udržování ochranné bariéry kůže. Právě proto se využívají mimo jiné v přípravcích určených pro pokožku náchylnou k podráždění a zvýšené citlivosti.

Tyto ingredience společně rozšiřují funkční pojetí čisticí soustavy. Při každodenním mytí totiž nezáleží jen na odstranění nečistot, ale i na celkovém průběhu kontaktu přípravku s pokožkou.

Proč záleží na pH 5,5?

Povrch zdravé kůže má přirozeně mírně kyselé prostředí, kterému se někdy říká kyselý ochranný plášť pokožky. Jeho pH se obvykle pohybuje poblíž hodnoty 5, i když se může lišit podle místa na těle a individuálních vlastností člověka. Tato kyselost patří k přirozeným obranným mechanismům kůže a souvisí se správnou funkcí kožní bariéry i mikrobiomu.

Kyselé prostředí je důležité pro činnost enzymů podílejících se na tvorbě ceramidů – lipidů, které pomáhají omezovat ztrátu vody a chránit pokožku před vnějšími vlivy. Zároveň vytváří vhodné podmínky pro přirozené obyvatele kůže a může omezovat růst některých nežádoucích mikroorganismů. Svou roli zde hraje dokonce i kožní maz: volné mastné kyseliny vznikající z jeho lipidů přispívají k udržování kyselosti kožního povrchu.

Při mytí se tato rovnováha může dočasně změnit. Zvlášť výrazné je to u tradičních zásaditých mýdel, která zvyšují pH povrchu kůže a mohou nepříznivě ovlivnit její ochranné mechanismy.

Deklarované pH De’ Jeunee Foam Soap je 5,5 – hodnota blízká přirozené kyselosti kožního povrchu. Samotný přípravek tak nemá výrazně zásaditou reakci, což odpovídá koncepci každodenního šetrného čištění. pH však představuje pouze jednu část celkového obrazu; jeho význam je nutné posuzovat společně se složením tenzidů a dalšími ingrediencemi receptury.

Jednoduchý cíl. Promyšlené složení.

Za obyčejným každodenním mytím obličeje se skrývá mnohem složitější chemie, než by se mohlo zdát. Čisticí látky mají účinně odstraňovat nečistoty, zároveň však přicházejí do kontaktu s kůží, jejími lipidy a ochrannými strukturami. Proto záleží na celém složení – od kombinace tenzidů až po látky ovlivňující vlastnosti mycí soustavy a komfort pokožky.

V De’ Jeunee Foam Soap se tyto úkoly setkávají v jednom přípravku. Různé skupiny tenzidů tvoří čisticí základ, lipidové a hydratační ingredience jej doplňují a inulin, aloe vera a beta-glukan odrážejí pozornost věnovanou současným poznatkům o kožní bariéře, mikrobiomu a potřebách citlivé pleti.

Žádná z těchto složek přitom nedělá z čisticí pěny univerzální řešení všech kosmetických problémů. A ani si nemyslíme, že by se o to čisticí přípravek měl pokoušet.

Na pigmentové skvrny, projevy stárnutí nebo jiné specifické potřeby pleti existují specializované produkty. Lze je vybírat individuálně a podle potřeby měnit. Čištění však zůstává pravidelným základním krokem, který další péči předchází.

Právě proto je nám blízká myšlenka samostatného čisticího přípravku, který není svázán s jedinou kosmetickou řadou ani s jedním konkrétním problémem pleti. Následná péče se může měnit, ale úkol každodenního mytí zůstává stejný.

Dobrá kosmetika nemusí vždy dělat co nejvíce. Někdy její kvalita spočívá v tom, jak promyšleně plní jeden konkrétní úkol.

Jednoduchý cíl. Promyšlené složení.

---

Vědecké zdroje

1. Mijaljica D., Spada F., Harrison I. P. Skin Cleansing without or with Compromise: Soaps and Syndets. Molecules, 2022. Přehled čisticích soustav, vlastností tenzidů a jejich interakcí s pokožkou.
2. Corazza M. et al. Irritant and sensitizing potential of eight surfactants commonly used in skin cleansers. Dermatitis, 2010. Srovnávací studie kožní snášenlivosti různých tenzidů, včetně Sodium Cocoyl Glutamate.
3. BASF. Lamesoft PO 65. Technické informace o kombinaci Coco-Glucoside a Glyceryl Oleate v čisticích soustavách.
4. Nizioł-Łukaszewska Z. et al. Inulin as an effectiveness and safe ingredient in cosmetics. Polish Journal of Chemical Technology, 2019. Výzkum inulinu v modelových čisticích recepturách.
5. Gibson G. R. et al. Expert consensus document: The ISAPP consensus statement on the definition and scope of prebiotics. Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology, 2017. Vědecké vymezení prebiotik.
6. Ganesan N. G., Rangarajan V. A kinetics study on surfactin production from Bacillus subtilis MTCC 2415 for application in green cosmetics. Biocatalysis and Agricultural Biotechnology, 2021.
7. Hawkins S., Dasgupta B. R., Ananthapadmanabhan K. P. Role of pH in skin cleansing. International Journal of Cosmetic Science, 2021. Vliv pH a složení tenzidů na pokožku.
8. Feng X. et al. Exploring the Properties and Application Potential of β-Glucan in Skin Care. Food Science & Nutrition, 2025. Přehled vlastností beta-glukanů a jejich využití v péči o pokožku.

Značky

Čistenie pleti citlivá pleť De’ Jeunee Kozmetická chémia Zloženie kozmetiky

• Sdílet na:
• Translation missing: cs.social_share.whatsapp
• Translation missing: cs.social_share.facebook
• Translation missing: cs.social_share.twitter
• Připnout
• Posel
• E-mail

---